 |
|
 |
 |
|
|
| cca
1213 |
Moravským
markrabětem Vladislavem Jindřichem založen Bruntál jako
nejstarší sídlo s městskými právy v českých zemích |
| 1223 |
Král
Přemysl I. Otakar vydává tzv. Uničovskou listinu, obsahující
první písemnou zmínku o Bruntále |
| 1269 |
Bruntál
získává Mikuláš I. Opavský |
|
|
|
| 1318 |
Bruntál vlastní opavští Přemyslovci
jako opavská knížata |
| 1377 |
Rozdělení Opavského knížectví
, Bruntál součástí Krnovského knížectví |
| 1385-1422
|
Krnovsko zastaveno různým
držitelům - Přemyslovci Jan II. a Mikuláš drží jen Bruntálsko
- zárodek budoucího panství |
|
|
|
| 1405 |
Rozdělení Bruntálu mezi
Jana II. a Mikuláše |
| 1459 |
Zástavním držitelem Bruntálu Bernard
Bírka z Násilé |
| asi
1466 |
| Zástavním držitelem Bruntálu Jan
(Bruntálský) z Vrbna |
 |
|
| asi
1467 |
Vybudování hradu v sz. rohu městských
hradeb půdorysu kruhové výseče. U západní hradby postaven
palác, celý areál oddělen od zbytku města půlkruhovou,
dvakrát lomenou hradbou a příkopem |
| 1474 |
Matyáš Korvín, český a uherský král,
donutil v průběhu tažení do Slezska v rámci česko-uherských
válek krnovského knížete Jana III. k předání krnovského
knížectví včetně práv nad Bruntálem |
| 1477 |
| Po smrti Jana
Bruntálského z Vrbna zástavními držiteli Bruntálu
jeho synové Bernard, Hynek a Mikuláš Bruntálští
z Vrbna |
 |
|
| 1496 |
Barbora, krnovská kněžna,
potvrdila Bernardovi, Hynkovi a Mikuláši z Vrbna zástavní
držení Bruntálu na dalších 10 let |
|
|
|
| 1506 |
Bernard , Hynek a Mikuláš
Bruntálští z Vrbna majiteli bruntálského panství; Bruntál
vždy v majetkovém společenství pánů z Vrbna V listině
z roku 1506 o předání bruntálského panství první písemná
zmínka o hradu |
| 1513 |
| Rozdělení majetku mezi bratry Bernarda,
Hynka a Mikuláše; Mikuláš odchází z Bruntálu.
Vybudování druhého, severního paláce |
 |
|
| 1515 |
Polský král Zikmund I. Starý, bratr
českého krále Vladislava II. Jagellonského , hostem
v Bruntále |
| 1516 |
Bruntálské panství uvolněno z právní
závislosti na krnovském knížectví |
| 1524 |
Bruntálské panství vloženo do zemských
desek opavských |
| 1529 |
Po smrti Bernarda Bruntálského z Vrbna
majiteli spolu s Hynkem Bernardovi synové Jan starší,
Albrecht a Štěpán Bruntálští z Vrbna |
| 1541 |
Po Albrechtoviě smrti dědí jeho díl
jeho syn Jan; majiteli Bruntálu Hynek, Jan starší, Štěpán
a Jan Bruntálští z Vrbna |
| po
1540 |
Jan starší Bruntálský z Vrbna přestoupil
se svou rodinou k luterství |
| 1543 |
Po smrti Hynka Bruntálského z Vrbna
dědí jeho díl vdova Johanka z Bítova; majiteli Jan starší,
Štěpán a Jan Bruntálští z Vrbna a Johanka z Bítova .
Jan starší Bruntálský z Vrbna komorníkem knížectví krnovského |
| 1553 |
Po smrti Johanky z Bítova získává její
podíl syn Mikuláše Bruntálského z Vrbna (odešel z Bruntálu
r. 1513) Bartoloměj; majiteli Bruntálu Jan st., Štěpán
, Jan a Bartoloměj Bruntálští z Vrbna |
| 1554 |
| Dělení majetku mezi pány z Vrbna
: jediným majitelem Bruntálu Jan starší Bruntálský
z Vrbna. Jan starší se stává zemským hejtmanem
opavským. |
 |
|
| 1556 |
Zahájeny renesanční úpravy zámku. V
souvislosti s robotními požadavky Jana st. vůči bruntálským
měšťanům došlo ke vzpouře měšťanů, kteří dobyli zámek. |
| 1559 |
Po smrti Jana staršího Bruntálského
z Vrbna majiteli panství jeho synové Bernard a Štěpán
Bruntálští z Vrbna |
| 1567 |
| Po smrti Štěpána Bruntálského z
Vrbna jediným majitelem jeho bratr Bernard Bruntálský
z Vrbna. |
 |
|
| 1577 |
Císař Rudolf II. hostem na bruntálském
zámku |
| 1579 |
| Z popudu Bernarda Bruntálského
z Vrbna zhotovena mapa bruntálského panství s
vyobrazením Bruntálu se zámkem |
 |
|
| 1582 |
Po smrti Bernarda Bruntálského z Vrbna
jediným majitelem jeho bratr Hynek starší Bruntálský
z Vrbna. Zahájena rozsáhlá přestavba zámku - západní
palác dostavěn až k obvodové hradbě proti městu, stavba
nového paláce vně této obvodové hradby (do roku 1596
jen západní část); na nádvoří arkády. |
| 1590 |
| Hynek starší Bruntálský z Vrbna
moravským zemským hejtmanem |
 |
|
| 1591 |
Na zámku tištěna evangelická Postilla
opavského kazatele Martina Filadelfa Zámrského |
| 1596 |
Po smrti Hynka staršího
Bruntálského z Vrbna majitelem jeho syn Štěpán Bruntálský
z Vrbna. Pokračuje renesanční přestavba zámku - stavba
paláce vně hradby oddělující zámek od města |
|
|
|
| 1601 |
Bruntál kupuje od Štěpána jeho bratr
Jan mladší Bruntálský z Vrbna. Pokračuje renesanční
přestavba zámku |
| 1608 |
| Po smrti Jana mladšího majiteli
panství jeho synové Hynek mladší a Bernard Bruntálští
z Vrbna; fakticky vládl Hynek ml., neboť Bernard
byl až do své smrti r.1613 neplnoletý. Dokončení
renesanční přestavby zámku: do roku 1608 celý
prostor obestavěn; zámek je čtyřpodlažní (přízemí,
mezanin, první a druhé patro) s arkádovým nádvořím,
k západnímu křídlu přistavěna 61 m vysoká hodinová
věž. Matyáš Habsburský přijímá na bruntálském
zámku hold opavských stavů. |
 |
|
| 1611 |
Český král Matyáš přijímá na bruntálském
zámku hold opavských stavů |
| 1613 |
Po Bernardově smrti jediným majitelem
Hynek mladší Bruntálský z Vrbna. |
| 1614 |
Po smrti Hynka mladší dědicem jeho nedospělý
syn Karel Bruntálský z Vrbna (vnuk a poslední přímý
potomek Karla staršího ze Žerotína). Na zadlužené panství
si činí nárok věřitelé - zejména Vojskové z Bogdunčovic. |
| 1617 |
Bruntálské panství koupil Jan mladší
z Vrbna a na Heralticích z heraltické větve rodu. Šíření
kalvinismu |
| 1618 |
V urbáři bruntálského panství první
zachovaný popis bruntálského zámku. |
| 1619 |
Jan mladší z Vrbna a na Heralticích
členem moravského stavovského direktoria |
| 1620 |
Král Friedrich Falcký přijímá na bruntálském
zámku hold opavských stavů. Jan ml. z Vrbna a na Heralticích
opavským zemským hejtmanem. |
| 1621 |
| Po bitvě na Bílé hoře u Prahy,
znamenající porážku českého stavovského povstání
(8.11.1620), utíká Jan ml. z Vrbna a na Heralticích
ze země. Bělohorský vítěz císař Ferdinand II.
majetek Jana ml. konfiskuje a předává panství
Bruntál Řádu německých rytířů. Panství je osobní
komendou velmistra Řádu, kterým je císařův bratr
arcivévoda Karel Habsburský. (Velmistři Řádu německých
rytířů sídlili v Mergentheimu, popř. v sídlech
svých biskupství.) |
 |
|
| 1621 |
Bruntál obsazen vojsky krnovského knížete
Jana Jiřího. Značná část inventáře v průběhu roku 1621
rozkradena. |
| 1622 |
Bruntál obsazen saskými vojsky, převzetí
zámku Řádem německých rytířů. |
| 1625 |
Velmistrem Řádu německých
rytířů Jan Eustach z Westernachu. Velmistra zastupuje
místodržitel, sídlicí na zámku. Prvním místodržitelem
Jiří Vilém z Elkershausenu, zvaný Klippel. Pořízen popis
renesančního zámku zachycující stav, v jakém byl zámek
za posledního pána z Vrbna . Do Bruntálu uvedena jezuitská
misie. |
| 1626 |
| Bruntál dobyt Dány, Klippel zajat |
 |
|
| 1627 |
Velmistrem Řádu německých rytířů Jan
Kašpar ze Stadionu. Bruntál obsazen vojsky Albrechta
z Valdštejna, Klippel osvobozen. Přestavba kovárny v
přízemí jihovýchodní části průčelního traktu zámku na
zámeckou kapli. |
| 1630 |
Dokončena přestavba kovárny na kapli.Prvním
zámeckým kaplanem Matyáš Hilgard.
|
| 1639 |
Bruntálské panství vyňato z Knížectví
opavského a povýšeno na status minor, podléhající přímo
ústřední slezské vládě ve Vratislavi.
|
| 1641 |
| Velmistrem Řádu německých rytířů
Leopold Vilém Habsburský, syn císaře Ferdinanda
II. Bruntálským místodržícím Augustin Osvald z
Lichtensteina. |
 |
|
| 1642 |
Bruntál obsazen Švédy |
| 1643 |
Bruntál opětovně obsazen Švédy, zámek
vypleněn.
|
| 1645 |
Bruntál opět obsazen Švédy, zámek až
do roku 1646 sídlem švédské posádky |
| 1648 |
Bruntál obsazen Švédy, opevnění města
zničeno. Švédy rozbořeno ze 2/3 třetin severní křídlo
zámku, pobořeny arkády, vnitřně poškozen. |
| 1650 |
Zámek obnoven do původní podoby, vybaven
novým mobiliářem. |
| 1652 |
| První úvahy a jednání o přestavbě
zámku |
 |
|
| 1653 |
Místodržícím Jan Kašpar z Ampringenu. |
| 1658 |
Hroutí se jihozápadní nároží zámku,
trhliny v západním i severním křídle. Zahájení oprav
- přistavěny opěrné pilíře, věž v jihozápadním rohu
podezděna rondelem. Zasypán příkop před západní části
průčelního traktu. Opravy dokončeny 1669. |
| 1662 |
Velmistrem Řádu německých rytířů Karel
Josef Habsburský, syn císaře Ferdinanda III. |
| 1664 |
Velmistrem Řádu německých rytířů Jan
Kašpar z Ampringenu, místodržícím Jan Adolf Rau z Holzhausenu.
V příkazech pro obranu panství proti Turkům i informace
o zámku a jeho vybavení . Na zámku již existuje obrazárna. |
| 1665 |
Oprava severní a západní strany zámku |
| 1667 |
Oprava střechy včetně výměny nosných
trámů, kotvení zdiva zámku |
| 1669-70 |
I po ukončení oprav zahájených roku
1658 má zámek i nadále renesanční charakter. |
| 1670 |
Místodržícím Jan Vilém Zocha. Na zámku
zřízen kaplanát . |
| 1671-72 |
| Velmistr Ampringen dočasně sídlil
na bruntálském zámku. |
 |
|
| 1672 |
Velké privilegium Jana Kašpara z Ampringenu
pro panství Bruntál - svoboda volného stěhování, zrušení
robot uvalených po třicetileté válce. |
| 1675 |
Polská královna Eleonora, vdova po králi
Michalu Wiśniowieckém, sestra císaře Leopolda I., pobývá
na bruntálském zámku.
|
| 1682 |
Jan Kašpar z Ampringenu vrchním hejtmanem
slezských knížectví, panství Bruntál na jeho doživotí
povýšeno na knížectví . |
| 1682 |
Místodržícím Filip Adolf z Hohenecku |
| 1684 |
Velmistrem Řádu německých rytířů Ludvík
Antonín Falcko-Neuburský, švagr císaře Leopolda I.
|
| 1687 |
Místodržícím Filip Benedikt Forstmeister
z Gelnhausenu. |
| 1694 |
Velmistrem Řádu německých
rytířů František Ludvík Falcko-Neuburský, švagr císaře
Leopolda I. |
|
|
|
| |
|
| 1706 |
| Bruntálským místodržícím Bedřich
Vilém z Harstallu. |
 |
|
| 1731 |
Místodržícím František Zikmund Bedřich
ze Satzenhofenu. Ve vizitačním protokolu o stavu panství
konstatován špatný stav střechy, shnilé krovy a stropy
ve 2. patře zámku
|
| 1732 |
Velmistrem Řádu německých rytířů Klemens
August Bavorský. Stavitel Ludvík Šebastián Kaltner vypracoval
projekt nového zámku, který měl být postaven na místě
stávajícího zámku, který měl být zbořen. Projekt zamítnut
velmistrem pro vysoké náklady. |
| 1733 |
| Druhý Kaltnerův projekt nového
zámku opět zamítnut velmistrem. |
 |
|
| 1739 |
Třetí Kaltnerův projekt nového zámku
- nerealizován kvůli propuknutí válek o dědictví rakouské
r. 1740 |
| 1740 |
Na zámku bydlí generál baron de Schmidt. |
| 1741 |
Prusové v Bruntále. Na zámku generálporučík
Truchses, hrabě z Waldburgu. |
| 1742 |
Vytlačení Prusů z Bruntálu. |
| 1748 |
Bruntálským místodržícím Bedřich Vilém
z Wildensteinu |
| 1750 |
| V rámci superrevize zpracován i
popis zámku - konstatován špatný celkový stav,
rozpadající se zdivo jihovýchodního rohu zámku,
shnilé dřevěné kotvy i trámy |
 |
|
| 1751 |
Krnovským architektem Jiřím Bedřichem
Gansem vypracován projekt rekonstrukce stávajícího zámku.
Ač byl projekt schválen v roce 1752 velmistrem, nebyl
realizován pro odpor řádových hodnostářů v Bruntále
|
| 1756 |
Gansův projekt nového zámku , vycházející
z Kaltnerova návrhu, byl odmítnut velmistrem. Zahájení
bourání částí zámku (zbořena jihovýchodní rohová věž,
stržena část klenby v kapli, snížení střechy) podle
projektu z r. 1752. Skončení těchto prací z důvodu vypuknutí
sedmileté války. |
| 1761 |
| Velmistrem Řádu německých rytířů
Karel Alexandr Lotrinský, švagr královny Marie
Terezie. Havarijní stav zámku, na zámku obyvatelné
jen 3 místnosti. |
 |
|
| 1766 |
Pod vedením bruntálského architekta
Františka Alexandra Neumanna zahájena přestavba zámku.
Zboření zchátralých částí. |
| 1767 |
Rekonstrukce zámecké kaple - vysvěcena
v říjnu. Štukatérské práce a krby provádí Amand Strauss. |
| 1768 |
Vypracovány plány rekonstrukce zámku
- zachovány opěrné pilíře , rohové věže a vše, co bylo
možno zachovat, obnoveny v renesančním duchu arkády.
Postaven nový vstupní a schodišťový trakt, nově rozvrženy
místnosti, sjednocena úroveň jednotlivých podlaží, fasáda
severního a průčelního traktu v barokním stylu , zbořena
věž v jihozápadním rohu - ponechán jen rondel, zasypán
zbytek příkopu a zrušen most. Návrhy na vnitřní výzdobu
zpracoval Jan Kryštof Habig z Janovic. Krby a kamna
stavěl sochař Karel Parsch, kamenické práce Jan Ignác
Rokytský z Olomouce. |
| 1769 |
Hotova hrubá stavba, zpolovice přestavba
zcela hotova. Zpomalení tempa stavby pro nedostek prostředků.
Rozhodnuto, že velký sál a pokoje 2.patra budou jen
vymalovány, vyzdobeny až později dle možností. |
| 1770 |
| Místodržícím v Bruntále Maxmilián
Xaver z Riedheimu |
 |
|
| 1772 |
| Pravděpodobně dokončena přestavba
zámku; pokračují dokončovací práce a práce na
výzdobě |
 |
|
| 1778 |
| Císař Josef II. na bruntálském
zámku. |
 |
|
| 1780 |
Velmistrem Řádu německých rytířů Maxmilián
II. František Rakouský, syn Marie Terezie, bratr císařů
Josefa II. a Leopolda II. |
| po
1790 |
Na zámku poskytnut azyl některým šlechtickým
emigrantům z Francie. Na zámku proto zřízena zámecká
kapela vedená rektorem Antonínem Schlichtigem a kapelníkem
Josefem Buschmannem. |
| 1795 |
V Bruntále vzniká amatérské divadlo
vedené Antonínem Schlichtigem a Josefem Kronesem, hrající
i na zámku. |
| 1797 |
Místodržícím František Josef z Thierheimu.
Na zámku se hraje první opera. |
| 1798 |
Bruntálský divadelní soubor hraje pravidelně
na zámku. Pro potřeby divadla na zámku adaptován velký
sál v rohu západního křídla s přilehlým kabinetem.
|
|
|
|
| 1800 |
Protipožární úpravy na zámku - krov
rozdělen protipožárními štíty na 3 části, vybudováno
podkrovní schodiště |
| 1801 |
Velmistrem Řádu německých rytířů Karel
Ludvík Rakouský, syn císaře Leopolda II. , bratr císaře
Františka II. (I.), známý svým vítězstvím nad Napoleonem.
Na zámku založena knihovna |
| 1804 |
| Velmistrem Řádu německých rytířů
Antonín Viktor Rakouský, syn císaře Leopolda II.,
bratr císaře Františka II. (I.). |
 |
|
| 1806 |
Velmistr Antonín Viktor přestěhoval
komorní sídlo velmistra z Mergentheimu do Bruntálu.
Posledním místodržícím Karel Josef z Bourscheidu. Odchodem
většiny členů zámeckého divadla jeho činnost končí. |
| 1809 |
Řád německých rytířů zrušen na území
dnešního Německa. Sídlem Řádu se stává Vídeň, osobním
sídlem velmistra Bruntál. |
|
1810-19 |
Zahájení oprav střechy zámku a zpevňování
zdiva kotvami. |
| 1814 |
Na bruntálském zámku hostem korunní
princ Ferdinand |
| 1817 |
Na bruntálském zámku hostem císař František
I. |
| 1820 |
Zrušen úřad bruntálského místodržícího
i zámecký kaplanát. |
| 1825-26 |
Na zámku se ve velkém sále, bývalých
sklepech a konírnách pořádají divadelní představení
v podání opavských herců. |
| 1835 |
Velmistrem Řádu německých rytířů Maxmilián
III. Josef d´Este, bratranec císaře Františka I. |
| 1837 |
Obnoven zámecký kaplanát |
| 1838-40 |
Architekt Max Wilach vybudoval na zámku
dvě točitá schodiště. |
| 1846 |
Vypracován popis zámku; bývalý antichambre
změněn v kapitulní sál a vyzdoben Josefem Ludwigem a
Františkem Müllerem malbami.
|
| 1862 |
Opětovně zrušen zámecký kaplanát |
| 1863 |
| Velmistrem Řádu německých rytířů
Vilém Rakouský, synovec císaře Františka I., syn
bývalého velmistra Karla Ludvíka (1801-1804) |
 |
|
| 1866 |
V průběhu prusko -rakouské války Bruntál
obsazen Prusy; na zámku zřízen lazaret |
| 1869-70 |
Obnova fasády zámku |
| 1880 |
Bruntálský zámek navštívil císař František
Josef I. |
| 1894 |
| Velmistrem Řádu německých rytířů
Evžen Rakouský, synovec velmistra Viléma a vnuk
velmistra Karla Ludvíka (1801 - 1804) |
 |
|
| 1899-14 |
Úpravy vnitřních prostor zámku, výmalba
Velkého sálu Pavlem Assmanem , obnova vnějšího pláště,
rozšíření zámeckého parku, na sklepech zbořeného pivovaru
postavena sala terrena; úpravy zbytku hradeb v zámeckém
parku dle návrhu Georga Josefa Hauberissera. Vybavení
zámku kvalitním mobiliářem, podstatné rozšíření obrazové
sbírky a zámecké knihovny |
|
|
|
| |
|
|
1910-14 |
| Vypracován inventář zámku s popisem
celého objektu |
 |
|
| 1919 |
Na majetek Řádu německých rytířů uvalena
nucena správa, zámek Bruntál převzat Československou
republikou. Nucena správa zrušena v roce 1924. |
| 1919-26 |
V 2.patře zámku umístěn arcibiskupský
chlapecký seminář |
| 1923 |
| Velmistrem Řádu německých rytířů,
od roku 1929 Německého řádu, Norbert Klein, brněnský
biskup. Na zámku trvalá rezidence velmistrova. |
 |
|
| 1924 |
Upravena severní a západní fasáda zámku. |
| 20.-30.léta |
V prostorách bývalého místodržitelství
(jihovýhodní část 1. patra průčelního traktu) zřízen
byt pro velmistra, na zámku řada bytů |
| 1933 |
Velmistrem Německého řádu Paul Heider,
opavský probošt |
| 1936 |
Velmistrem Německého řádu Robert Schälzky |
| 1937 |
Vypracován nový popis zámku |
| 1938 |
Po obsazení československého pohraničí
na zámku generál Student |
| 1939 |
Německý řád zrušen, zámek majetkem NSDAP. |
| 1940 |
Zámek majetkem Německé říše - lesní
správy. Zámek zpřístupněn veřejnosti |
| 1942 |
Požár v prostorách mezaninu v jihozápadní
části průčelního traktu |
| 1945 |
Zámek převzat Československou republikou
(konfiskace podle dekretu č. 5/1945 Sb.) |
| 1946 |
Po konfiskaci majetku Německého řádu
podle dekretu č. 12/1945 Sb. zámek převzat Národním
pozemkovým fondem při ministerstvu zemědělství
|
| 1947-51 |
Zámek ve správě Národní kulturní komise
pro správu státního kulturního majetku. Bruntálský zámek
zpřístupněn veřejnosti. |
| 1951-56 |
Zámek ve správě Posádkové správy Bruntál.
Zámecký mobiliář odvezen na jiné zámky a hrady. |
| 1956 |
Zámek předán Státní památkové správě.
Krajský vlastivědný ústavu v Olomouci zpracovává návrh
na kulturní využití zámku Bruntál jako instalovaného
objektu a sídla okresního muzea |
| 1957-60 |
Restaurování interiérů 1.patra. Stěhování
okresního muzea do 2.patra zámku
|
| 1960 |
Zámek zpřístupněn veřejnosti |
| 1970-74 |
Opravy zámku, nová fasáda, předláždění
nádvoří, |
| 1982 |
Zámek ve správě Okresního muzea v Bruntále |
| 1983-99 |
Výměna vodorovných nosných konstrukcí,
střechy, obnova vnějšího pláště, restaurování interiérů |
|
|
 |
|
